Letošní novinkou, se kterou se rodiče budoucích prvňáčků setkají, je posunutí termínů zápisů. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Každá škola v tomto období vypisuje jeden i více termínů, kdy je možné dítě do školy zapsat. Povinnost zapsat dítě k PŠD má zákonný zástupce dítěte, které v následujícím školním roce (tedy do konce srpna) dosáhne věku 6 let. Zápis by v žádném případě neměl být pro dítě traumatizujícím zážitkem. Bývá sice zvykem, že jsou při něm ověřovány znalosti, vědomosti a předpoklady dítěte pro úspěšný start školní docházky, ale není to akt diagnostický. Navíc nikde není legislativně stanoveno, co by mělo být konkrétně ověřováno. Proto všechny děti, které jsou svými rodiči zapsány a dosahují požadovaného věku, jsou zároveň do školy zapsány. Přednostně vždy děti s trvalým bydlištěm v místě, poté i děti tzv. „nespádové“ do naplnění kapacity školy. Vzhledem k období konání zápisů se mohou objevit rozdíly ve výkonu dětí narozených například na podzim a dětmi, které u zápisu nejsou ještě šestileté. Tento „handicap“ by však neměl být nijak signifikantní, neboť se děti skutečně vyvíjejí po skocích a i děti narozené v létě mohou přes prázdniny udělat veliký vývojový skok a v září pak být pro nástup školní docházky plně připraveny. Pokud však paní učitelka nebo školní psycholog či speciální pedagog u zápisu zaznamená rezervy, které ještě dítě ve svých vědomostech, znalostech a schopnostech důležitých pro úspěšný nástup do školy má, může rodičům doporučit několik řešení. Rodiče pak mají například možnost přihlásit své dítě do některého z programů, které rozvíjí dovednosti v širším slova smyslu tak, aby předškoláčkovi nástup do školy usnadnil. Jedná se o tzv. kognitivně stimulační programy, které organizují různé subjekty. Mohou to být školská poradenská zařízení, školy, ale existují i jiná zařízení – poradenská pracoviště, mateřská centra, občanská sdružení, kde se setkáte s podobnou nabídkou. Doporučuji ověřit si však, kdo tyto aktivity pořádá, zda má program akreditaci MŠMT a předem se vyptat na podrobnosti.

Pokud mají rodiče obavy a nejsou si jistí, zda je jejich dítě skutečně již pro školu připravené, je možné objednat jej k vyšetření ve školském poradenském zařízení (to jsou pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, či střediska výchovné péče). Tato zařízení mají rovněž pravomoc vystavit případně doporučení k odkladu školní docházky. K tomuto doporučení musí rodič ještě doložit doporučení od odborného lékaře, který může popsat důvody k odkladu ze zdravotních důvodů, nebo jen souhlasit s doporučením školského poradenského zařízení. Oba doklady pak musí zákonný zástupce předat do školy, kam je dítě zapsáno, nejpozději však do konce května. Pokud doporučující dokumenty k odkladu školní docházky nedoloží do tohoto termínu, automaticky je dítě povinné v září školní docházku nastoupit. Pokud však dítě využije odkladu školní docházky, mělo by tento rok být skutečně stimulováno, aby dohnalo to, kde mělo ještě rezervy. Může tento rok docházet nadále do mateřské školy, popřípadě může navštěvovat tzv. přípravnou třídu, která bývá zpravidla zřizována u škol základních. Podle novely Školského zákona s platností od září 2016 již nejsou tyto třídy určeny pouze pro děti se sociálním znevýhodněním, jak tomu bylo dříve, ale primárně pro děti právě s odkladem školní docházky.

K zápisu ale mohou rodiče přivést i dítě mladší, tedy takové, které dosáhne šesti let až v následném školním roce. Pokud je narozené v rozmezí září až prosinec, je však nutné doporučení ze školského poradenského zařízení, pokud je narozené od ledna do června, je nutné doložit navíc doporučení od lékaře. Toto pak pojmenováváme jako předčasný nástup školní docházky. Z praxe mohu potvrdit, že zájem o předčasný nástup do školy ze strany rodičů stoupá, ale pouze nadprůměrné znalosti či dobré kognitivní předpoklady nejsou jediným parametrem pro úspěšný start ve škole. Ve hře zůstávají i další okolnosti, jako je pozornost a schopnost soustředit se, pracovní, sociální či emocionální zralost. Ta je mnohdy sice v souladu s aktuálním věkem dítěte, nikoli však na takové úrovni, abychom mohli hovořit o zralém předškolákovi.

Co vše by mělo tedy dítě umět? Už samotná pravidelná docházka do školky připravuje dítě na povinnou školní docházku, která nastane nástupem do 1. třídy ZŠ. V blízké době nás čeká nová změna, protože poslední rok před nástupem do školy se s největší pravděpodobností stane také povinným pro docházku do předškolního zařízení. Pojďme se nyní věnovat právě tomu poslednímu předškolnímu roku, tedy dětem mezi pátým a šestým rokem.

V první řadě je důležité, jak se rozvíjí řeč u dítěte. Zda vyslovuje správně všechny hlásky, je komunikativní, v řeči se neobjevují agramatismy, mluví o sobě v 1. osobě, mluvní tempo je přiměřené, slovní zásoba dostatečně bohatá apod. Platí zásada, že dítě by mělo mít případné řečové nedostatky zvládnuté do nástupu do školy. Pokud si nejste jisti, můžete se obrátit na klinického logopeda, který jistě kompetentně poradí, jak vše upravit.

Opomíjenou oblastí je často grafomotorický projev (práce s tužkou - GFM). Většinou víme, zda dítě kreslí rádo či nerado, ale už neumíme poznat, zda jeho kresba odpovídá aktuálnímu věku. Opět se můžeme soustředit na několik aspektů: Úchop tužky by měl být třemi prsty, optimálně vysoko (cca na šířku palce) a tlak na podložku přiměřený. Předškoláček již rozezná podstatné prvky, které jsou pro kresbu nutné (u postavy jednotlivé části těla, správný počet prstů apod., ale také doplňuje detaily – knoflíky, kapsy, ozdoby apod.) Vhodné je používat uvolňovací cviky před psaním, kreslit nejdříve na velký arch papíru, pro motivaci ke kreslení například malovat společný obrázek s dítětem. Málokdo ví, že možné obtíže v první třídě se psaním, pramení již z dřívějších nezvládnutých aktivit. Měli bychom postupovat procvičováním v tomto pořadí: hrubá motorika (jízda na kole, chytání míče, kopání…), jemná motorika (navlékání korálků, přemisťování drobných předmětů) a grafomotorika (kreslení, psaní).

Důležitou oblastí pro zjišťování míry školní připravenosti je také sluchová a zraková percepce (vnímání). Rozlišování zvukově podobných slov, rytmizace (vytleskávání podle slabik), krátkodobá sluchová paměť a postřehování prvních hlásek ve slově. Vhodná je např. hra „slovní fotbal“ nebo zpočátku se můžete střídat s dítětem ve vyjmenovávání slov začínajících na stejnou hlásku. Může to být také dobré vyplnění času, který musíte strávit např. v čekárně u lékaře nebo cestou do školky. Ve zrakovém rozlišování již připravenému předškolákovi neuniknou rozdíly ve dvou podobných obrázcích, dokáže vnímat detaily a orientovat se v nich. Při nácvicích je možné spojit ještě s další oblastí – pravolevou a prostorovou orientací.

Aniž byste kolikrát vědomě usilovali o přípravu na školu, rozvíjíte u dítěte také početní představy. Nejde pouze o mechanické přeříkání číselné řady, ale dítě by již mělo zvládnout jednoduché početní operace do šesti (Máš tři jablíčka a jedno mi dáš. Kolik ti jich zbude?). Pokud se toto moc nedaří, můžete použít tzv. názor, tedy vezměte si na pomoc nějaké předměty, se kterými dítě fyzicky počítá (někdy děti používají své prsty).

Chcete-li však vaše dítko skutečně připravit co nejlépe, je nutné hlavně hodně komunikovat, odpovídat na všechny otázky, které vám klade, i když se vám z toho mnohdy točí hlava. Všichni asi víme, jak děti dokážou položit velmi záludnou otázku v nejméně vhodný okamžik. Neodbývejte své děti odpověďmi typu „To tě nemusí zajímat“ nebo „Na to jsi ještě malý“. Odpověď na otázku „Proč?“ by neměla být nikdy pouze: „Proto!“. Je neuspokojivá a nedává žádnou odpověď. V dětech musíte zvídavost podporovat, nikoli hasit. Je to průprava pro logický úsudek, rozvoj komunikačních schopností a základ pro všeobecné znalosti, které by měl každý předškolaček mít. Na to se nedá připravit týden před zápisem do školy, na to se dítě připravuje celý svůj dosavadní život. Mělo by se orientovat v denním rytmu (znát termíny ráno, večer, svačina, večeře…), v souvislostech dnů v týdnu (co je to včera, víkend…), v ročních obdobích (kdy se příroda ukládá ke spánku, kdy je nejtepleji, kdy pouštíme draky…). Samozřejmostí je znalost barev, adresy, kde bydlíme, jmen rodičů a sourozenců apod.

Ve své praxi se občas setkávám s dětmi, které nastoupí do první třídy a velmi záhy rodiče i učitelé zjistí, že se jim nedaří tak, jak by chtěli či očekávali. Mnohdy litují, že neodložili začátek školní docházky o rok. V takovém případě ještě zákon umožňuje uplatnit tzv. dodatečný odklad školní docházky (tzv. vrácení do školky), ovšem nejdéle do konce prvního pololetí. Osobně se příliš vstřícně k tomuto kroku nestavím, zejména s ohledem na vnímání dítěte, které je svým způsobem „degradováno“ z postu školáka na opět dítě školkové. Někdy je vhodnější, aby raději dítě první třídu opakovalo. Toto však nelze zcela zobecnit a při rozhodování jednoznačně doporučuji konzultovat s odborníkem ze školského poradenského zařízení.

Mám velmi dobrou zkušenost, pokud funguje kvalitní spolupráce mezi rodičem a pedagogem MŠ. Ptejte se paní učitelek, co vaše dítě umí, co by vám doporučily ještě procvičovat. V některých školkách se osvědčila spolupráce s poradenskými pracovníky (psychology a speciálními pedagogy), kteří přímo v prostorách MŠ provedou tzv. screeningové vyšetření školní zralosti a připravenosti.

Trh je poměrně dobře nasycen literaturou, pomůckami a různými materiály určenými předškolákům. Vyznat se však v džungli je někdy nadlidský úkol a nikdy nemáte jistotu, že pořídíte to nejlepší pro vaše děti. I toto je vhodné konzultovat například s učitelkami v MŠ, v ZŠ nebo s pracovníky poradenských zařízení. Obecně však doporučuji české autory, kteří napsali svou publikaci v kontextu s naší společností a kulturou a v souladu a návazností na běžné školní osnovy.

Povídejte si se svými dětmi, hrajte a podporujte jejich zdravý vývoj. Užívejte přitom jistě nezapomenutelné společně strávené chvíle. Děti se přece nepřipravují pouze pro školu, ale hlavně pro život!

Text: Mgr. Helena Vlčková